16. 1. 2012

Still Monday

Je pořád pondělí? Já už nechci.
Pololetí mě každoročně zabíjí. Nejenže mam už 11 let pocit že se hysterčí pro nic za nic a nějaký symbolický předělování roku je zbytečný, ale navíc se musim stresovat taky. Testy, pocity že sem stupidní a jako student stojim za hovno. To je ta správná degradace osobnosti.
Taky už mam dost těch lidí. Jsme dost vyprofilovaná čtyřka, všímam si. Myslim tim mě, Terku, Nelu a Lukáše. Ostatní (až na pár vyjímek, samozřejmě) mě vycucávaj. Svojí dětskostí, stupidníma o hovně názorama a tim jak ječej. (Jasně, když ječim já, je to v naprostym pořádku...)

Jiří mi udělal o víkendu radost. Víkendy = Plzeň. Plzeň = můj partner. Můj partner neví kdy se chodí domů. (Vytahuju to naposledy, přísahám!)
Po probdělý noci plný hrůzyplnejch rozmejšlení o úmrtí mýho chlapa sem při jeho příchodu ve čtvrt na osm ráno nevěděl, jestli ho seřvat anebo ho nechat bejt. Zvolil sem diplomatickou cestu. A byl klid. A protože na dně je vždycky trochu pravdy, ta radost na začátku odstavce nebyla až tak velká ironie.

Dneska byla zima jak kráva.
Apropos, máte rádi labutě...?

10. 1. 2012

New year, new blog

Ačkoliv sem v posledním článku na I am Famous tvrdil, že bych ho nikdy nebyl schopnej opustit, teď to dělám.
Jsem chronickej lhář, já to vím. Ale nejsem úplně spokojenej s platformou. Potřebuju něco novýho. 

A tak to beru spíš než konec něčeho jako začátek, posun. Snad se Vám tady bude líbit.